Velké Meziříčí (nádraží)
| Velké Meziříčí | |
|---|---|
 Nádražní budova ve Velkém Meziříčí | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Město | Velké Meziříčí |
| Souřadnice | 49°20′44,44″ s. š., 16°1′18,93″ v. d. |
  Velké Meziříčí | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 366856[1] |
| Trať | Křižanov–Studenec |
| Nadmořská výška | 440 m n. m. |
| V provozu od | 20. prosince 1953 |
| Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71[1] |
| Dopravní koleje | 4 (z toho jedna dlouhodobě nesjízdná)[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velké Meziříčí je železniční stanice ve jihozápadní části města Velké Meziříčí v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina nedaleko říčky Balinky. Leží na jednokolejné neelektrizované trati 257. Ve městě se dále nachází železniční zastávka Velké Meziříčí zastávka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původní meziříčská stanice byla postavena přibližně kilometr severozápadním směrem od polohy novějšího nádraží a zprovozněna 12. června 1886 jako koncová stanice na odbočné trati ze Studence. Zde byl zahájen provoz na dobudovaném úseku ze Zastávky u Brna do Okříšek společností Rakouská společnost státní dráhy (StEG) již 4. června, čímž bylo dokončeno propojení mezi Třebíčí a Brnem. Ve Velkém Meziříčí vznikla nerozměrná nádražní budova ve specifickém architektonickém stylu budov celé dráhy. V areálu nádraží bylo vystavěno též nákladové nádraží, vodárna, lokomotivní depo či bytové domy pro drážní zaměstnance.
Po zestátnění StEG v roce 1909 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Roku 1938 bylo Ministerstvem železnic vydáno rozhodnutí o dostavbě železničního spojení z Havlíčkova Brodu dále do Brna (trať Praha-Havlíčkův Brod-Brno) a Velké Meziříčí bude napojeno novou drahou z Křižanova. Ze zastávky Oslavice byla dále budována nová trať, dokončená roku 1950. V poloze blíže městu zde byl vystavěn nový staniční komplex ve funkcionalistickém slohu.
V roce 2020 bylo oznámeno, že roku 2021 by mělo dojít k velké rekonstrukci nádražní budovy.[2] V lednu roku 2021 bylo oznámeno, že budova po rekonstrukci by měla být kompletně bezbariérová, zateplená a u budovy by mělo být postaveno nové parkoviště, rekonstrukce by se měla odehrát mez říjnem roku 2021 a listopadem roku 2022.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde jedno ostrovní, částečně kryté, nástupiště, k příchodu k vlakům slouží podchod pod kolejištěm.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Plánek stanice Velké Meziříčí. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, srpen 2020.
- ↑ KŘÍŽOVÁ, Helena Zelená. Nádraží v Křižanově, Třebíči a Skleném nad Oslavou dostávají nový kabát. Třebíčský deník. 2020-08-16. Dostupné online [cit. 2020-10-14].
- ↑ KREJČÍ, Denisa. Opravy na železnici: zabezpečení v Budějovicích i dokončení nádraží v Třebíči. Třebíčský deník. 2021-01-14. Dostupné online [cit. 2021-03-06].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Meziříčí na Wikimedia Commons - Článek o historii starého nádraží
- Video vlaků ve stanici
- Profil stanice na stránkách Českých drah
